To nejdůležitější o dostizích

Aneb co by měl vědět i „sváteční“ návštěvník?

Dostihy se dělí na překážkové a rovinové. Závodiště ve Velké Chuchli se věnuje převážně dostihům rovinovým. Ty se odehrávají na vzdálenost od 800 metrů až do 4000 metrů (nejčastěji však, a to právě i ve Velké Chuchli, od 1000 metrů do 3200 metrů).

Dostihoví koně, jako třeba i lidští atleti, se specializují na konkrétní vzdálenosti a dělí se na

Sprintery: do 1400 m
Mílaře: 1500 – 1900 m
Středotraťaře: 2000 – 2300 m
Vytrvalce: 2400 m a více

Dostihy se svou kvalitou dělí na kategorie podle výkonnosti koní, kteří v nich startují.
Nejnižší výkonnostní třídou je u nás V. kategorie, nejvyšší je kategorie I. Do této elitní ligy spadají, či přesněji ji ještě výše rozšiřují kategorie„ listed (L), a graded 1 až 3 (Gd 1 až 3).

Důležitým údajem, kolem kterého se v dostihovém světě všechno točí, je hmotnost, kterou kůň v dostihu nese. Ta je určena propozicí každého dostihu a jde o součet hmotnosti jezdce, jeho sedla a ostatní předepsané výstroje. Pokud jezdec s výstrojí váží méně, je nutné do předepsané hodnoty hmotnost doplnit (pod sedlo koně se do zvláštních kapsiček zasouvají olověné destičky), váží-li jezdec více, musí nemilosrdně potit. Během dostihového dne se jezdci se svou výstrojí váží před každým dostihem.
V rovinových dostizích se hmotnost, kterou koně nosí, pohybuje od 52 kg (minimální hmotnost) do zhruba 66 kg – vyšší zátěže jsou k vidění jen zřídka.

Ve většině dostihů slouží rozdílné nesené hmotnosti ke snížení výkonnostních rozdílů mezi jednotlivými koňmi. Pouze ty nejdůležitější dostihy nejvyšší kategorie se konají se stejnou hmotností pro všechny koně – aby se v nich ukázalo, kdo je za stejných podmínek ten úplně nejlepší.

Dalším dělícím kritériem dostihů je typ: ceny a handicapy.
Cena je dostih, kde je všem koním předepsána stejná základní hmotnost a ta je potom případně upravována penalitami – zvyšována za už získané dotace, nebo snižována, pokud kůň dosud nedosáhl určitého zisku. Handicap je dostih, který už ve svém principu slouží k vyrovnání šancí horších a lepších koní. Handicaper (viz dále) pečlivě sleduje výkonnost všech koní a hodnotí ji v žebříčku. Podle něj pak pro každý handicapový dostih snadno určí, kolik ten který kůň ponese kilogramů. Cílem handicapu není zvýhodnit horší koně, aby měli větší šanci porazit ty lepší, ale přisoudit nesené hmotnosti v takovém poměru, aby doběh dostihu byl co možná nejvyrovnanější.

Aktéři dostihů

Hlavním aktérem dostihu je samozřejmě dostihový kůň. Jde o speciální plemeno anglický plnokrevník, šlechtěné už od 18. století. Anglický plnokrevník je nejrychlejší kůň na světě. Dostihový kůň by však nemohl existovat bez svého majitele. Majitel koně (i jeho příbuzní a přátelé) se často těší na nejbližší start svého koníčka jako na velkou rodinnou událost. Mít svého koně je však záležitost finančně docela náročná. Proto v poslední době začala také vznikat tzv. sdružení majitelů („racing club“), kdy více lidí dá dohromady potřebnou částku peněz a mají pak svou stáj společně. Každá stáj má zaregistrován svůj jednoznačný dres (neboli dostihové barvy). Podle něj je pak nejsnadnější koně v dostihu rozeznat. O přípravu dostihového koně se stará profesionální trenér, který většinou řídí celý tým ošetřovatelů.

Vedle koní jsou druhými hlavními účastníky dostihů jejich jezdci. Dostihový jezdec musí dodržovat přísnou životosprávu, jelikož vše podřizuje své hmotnosti. Nesmí jíst jídla, která by mu příliš zvyšovala hmotnost, případně musí pravidelně běhat a potit přebytečné kilogramy. V pracovním týdnu jezdí koně v trénincích a chystá se na víkendové dostihy. K důležitým vlastnostem dostihových jezdců patří odvaha, předvídavost a schopnost rychlého rozhodování. Dostihy často jezdí i ženy. Jezdkyně mají sice menší sílu než muži, ale jsou jemnější a citlivější, takže si s některými koňmi lépe rozumějí.

Dostihoví jezdci se dělí do několika kategorií:
žokej – profesionál, který již dosáhl 50 vítězství v kariéře
jezdec - profesionál, který dosud nenasbíral 50 vítězství v kariéře
žák – budoucí profesionál, frekventant školního učebního oboru jezdec a ošetřovatel dostihových koní
amatér – jezdec, který není vyučen v oboru a nepobírá za své dostihové působení finanční odměny

Co se v dostizích nesmí?

Dostihová pravidla shrnuje důležitá brožura Dostihový řád. Tam je přesně předepsáno, co je a co není v dostizích povoleno. V samotném dostihu rozhodčí bedlivě střeží dodržování těchto předpisů.
Především není dovoleno:

  • jezdcům používat bičík zakázaným způsobem (nadměrně, nesprávně, zbytečně), či se jinak chovat hrubě vůči svému koni, nebo vůči ostatním účastníkům dostihu,
  • jezdcům křižovat se svým koněm dráhu jiného koně takovým způsobem, že jej omezí a poškodí,
  • jezdcům sázet na koně (výjimkou je, když prostřednictvím majitele stáje vsadí na koně, kterého v dostihu jede),
  • trenérům podávat svým koním zakázané látky, jejichž seznam je stanoven (dopovat),
  • trenérům sázet proti svým koním,
  • funkcionářům sázet na dostihy, při nichž vykonávají funkci (rozhodčí, handicaper, ad.)

Dostihový řád obsahuje celkem 493 paragrafů, jimiž, ještě spolu s tzv. Doplňujícími ustanoveními, precizně určuje veškeré dostihové dění.

Rytmus dostihového dne

Dostihový den má svůj zaběhlý rytmus, kterému také není těžké porozumět. Dopoledne, to ještě návštěvníci nevidí, se všechno chystá, sjíždějí se trenéři a majitelé se svými koňmi. V poledne se otevírá vchod veřejnosti a půl hodiny před startem prvního dostihu je místním rozhlasem dostihové odpoledne zahájeno. Hlasatel oznámí všechny důležité informace, především pak změny ve startovních listinách – tedy, pokud některý kůň nestartuje, má jiného jezdce, než bylo uvedeno, či další doplnění. To už jsou startující do prvního dostihu předváděni v paddocku. Zároveň tam jsou i jejich trenéři a majitelé. Deset minut před startem přijdou i jezdci a vyslechnou od nich poslední pokyny k dostihu (tzv. „ordre“). Na povel startéra nasednou na koně a pět minut před startem opustí paddock a jdou na dráhu. Diváci, kteří je sledovali v paddocku, se přesouvají na tribunu, aby zhlédli dostih.

Pokud si chtějí vsadit, a to by měli, protože jak praví známé rčení „Bez sázek je zážitek z dostihů poloviční“, je lépe, když k pokladně zamíří ještě o nějakou tu minutu dříve, aby uzavření sázky stihli v klidu a bez spěchu.

Na dostihové dráze se koně tzv. zkušebním cvalem dostanou na místo startu. Před těmi nejvýznamnějšími dostihy ještě absolvují slavnostní přehlídku před tribunou. Na místě startu jsou umístěny startovací boxy. Jejich typická kovová konstrukce je zdálky vidět. Každý kůň v nich má přidělen svůj startovní box. Na pokyn rozhodčího u startu (startéra) jsou všichni koně zavedeni do svých startovních boxů. Pak startér provede samotný start: mávne praporkem a zároveň přístrojem otevře naráz dvířka všech boxů – tím jsou zajištěny vyrovnané šance všech koní na startu.

Po odběhnutí dostihu jsou do malého, nebo také vítězného, paddocku nasměrováni koně doběhnuvší na dotovaných místech plus jeden v dalším pořadí (jsou-li tedy v dostihu vypláceny ceny za první až páté místo, přijde do malého paddocku celkem šest koní) a jejich jezdci se ve vážnici musejí převážit. Jejich hmotnost musí souhlasit s tím, kolik jim předepisovala startovní listina, a tedy kolik navážili před startem (pokud je zjištěna hmotnost nižší, než povoluje tolerance – u rovinových dostihů 0,5 kg – musí následovat diskvalifikace předmětného koně a sankce jeho jezdci). Když je vše zkontrolováno, rozhodčí vyhlásí výsledek za oficiální. Od toho okamžiku se vyplácejí úspěšné sázky za příslušný dostih a v malém paddocku zůstane pouze vítězný kůň. Za ním přijdou jeho jezdec, trenér a majitel a vše je připraveno, aby sponzor slavnostně dekoroval vítěze a předal čestné ceny za triumf.

Jednotlivých dostihů se za odpoledne uskuteční většinou osm a obvykle jsou mezi nimi 30minutové přestávky. K onomu předávání cen dochází zhruba uprostřed této doby, tudíž nedaleko, ve velkém paddocku, už korzují aktéři dalšího dostihu, kterým zbývá do startu asi tak čtvrt hodiny.

Skladba dostihů je rozmanitá a nepsaným pravidlem zůstává, že hlavní dostih dne se koná uprostřed programu, tedy jako čtvrtý, pátý nebo šestý v pořadí.

Dostihové zákulisí

Dostihové odpoledne se neobejde nejen bez koní a jezdců, ale také bez řady dalších důležitých lidí. Některé z nich divák zná a sleduje jejich činnost, jiní jsou schovaní v zákulisí a běžný návštěvník se s nimi vlastně vůbec nepotká.

Tak především je to komise rozhodčích, která řídí chod celého dne, dohlíží na regulérnost každého dostihu a schvaluje výsledky. Skládá se z předsedy a dalších dvou osob. Rozhodčí u startu (startér) má na povel jezdce už při příchodu do paddocku a pak řídí celý proces až do odstartování dostihu. Rozhodčí u váhy kontroluje jezdce, aby měli správnou předepsanou hmotnost. Rozhodčí u cíle zaznamenává doběh každého dostihu a zapisuje ho.

Na provozu dostihového dne se podílí řada lidí: správce dostihové dráhy, neopomenutelní jsou členové lékařské a veterinární služby, dále řadoví pořadatelé, technici, kteří natáčejí dostihy na videozáznam, zaměstnanci sázkové kanceláře včetně bookmakera, tedy osoby, která stanovuje sázkové kurzy na jednotlivé koně, zavaděči koní do startovních boxů, četa na odstraňování nerovností na dostihové dráze a mnozí další.

Dostihový program

Ten je nezbytnou pomůckou všech návštěvníků i sázkařů. Obsahuje především podrobný časový harmonogram celého dostihového odpoledne, startovní listiny se všemi údaji k jednotlivým koním, které jsou přehledně vysvětleny v návodu „Jak číst“, další statistiky, výsledky, návod „Jak sázet“ a mnohé doplňující informace. Sázejícím slouží jako další pomůcka tiskovina LOT, neboli „Listy o tipech“. Zde jsou zpracovány všechny údaje, které úspěšně pomohou vybrat toho správného koně na sázku: nabídka sázkových kurzů, tipy odborníků, komentáře k jednotlivým dostihům a podobně.

Sázky nejsou žádná věda!

Sázky k dostihům neodmyslitelně patří, nakonec stály i u jejich samotného zrodu. Někdo má před sázením dokonce jistý ostych, ale ten naprosto není na místě, naopak. Totiž tím, že si na dostih vsadíte, stáváte se vlastně jedním z jeho účastníků, protože máte ve startovním poli „svého“ koně. A to je pocit zcela unikátní. A vůbec nespočívá v tom, zda si vsadíte 20, 200 nebo 2000 Kč. Důležité je, že jste „ve hře“!

Navíc sázení na dostihy v sobě má i notnou dávku vznešenosti, nejde pouze o bezduché zaškrtávání čísel, nebo mámení blikajícího displaye. Je to vytvoření vlastního názoru a trvání na něm. Když Vámi zvolený favorit nakonec skutečně proběhne první cílem a Vy máte v ruce vítězný tiket, jste prostě nejlepší!

A technické uzavření sázky? Není nic jednoduššího: u sázkových pokladen jsou návody, jak vsadit, a také v Dostihovém programu najdete pomůcku. Nejlepší je ukázat si na příkladu: v prvním dostihu jste si vybrali koně číslo pět a chcete za 100 Kč vsadit, že vyhraje. v Dostihovém programu, v LOTu, nebo na sázkovém monitoru zjistíte jeho vícemístné sázkové číslo (pravděpodobně to bude číslo 205: druhý dostih, kůň číslo pět) a obsluze sázkové pokladny pouze řeknete: „Sázím číslo 205 – ‚vítěz‘ za 100 Kč“. Sázka na vítěze je tou základní, jinak typů sázek je samozřejmě celá řada. Jejich podrobný popis obsahují už zmíněné tiskoviny.

Co možná nevíte…

Koňské smysly:
zrak – kůň má oči po stranách hlavy, tudíž a) vnímá každým okem jiný obraz a b) vidí téměř vše kolem sebe, aniž by otočil hlavu, ale přímo před sebou (a za sebou) má tzv. slepé body.
sluch – několikanásobně lepší než člověk.
čich – silně vyvinutý a velmi důležitý pro řadu situací v životě koně.
hmat – kůň velmi jemně rozlišuje, cokoliv se jej dotkne, i třeba drobný hmyz.

Kolik váží dostihový kůň?
Samozřejmě záleží na věku a stádiu sezóny, ale průměrně lze udat hodnotu 450 – 500 kg.

Jakou běží dostihový kůň rychlostí?
Dostihy absolvuje průměrnou rychlostí 55 – 60 km/hod, ale maximálně na krátkou vzdálenost dokáže vyvinout okamžitou rychlost přes 65 km/hod.

Jaký má dostihový kůň apetit?
V průměru kůň za den spotřebuje 6 kg sena, 6 – 7 kg. ovsa a 1 kg granulí.

Jak dlouho kůň spí?
Celková doba spánku se u koní pohybuje okolo 6 hodin denně, ale samozřejmě je závislá na řadě okolností, včetně momentálního stupně (tréninkového) zatížení.

První dostih v Chuchli.
28. září 1906, vítězkou se stala klisna Vision s jezdcem Františkem Bartoschem.

První derby v Chuchli.
22. května 1921 pod názvem Cena Čsl. Jockey Clubu, vítězem se stal kůň Boxerl s jezdcem Jakubem Vinzenzem.

Základní názvosloví

barvy koní - ryzák (zkratka r.) je kůň ryzí barvy v různých odstínech, hřívu a ocas má vždy ryzí; hnědák (hd.) je kůň hnědé barvy s odstíny od světlého po tmavý (tmhd.) až černý (čhd.), hřívu a ocas má vždy černé; bělouš (b.) je kůň s barvou srsti bílou nebo i tmavou, ale vždy s příměsí bílých chlupů, hříbata se rodí černá, ale postupně věkem při línání vybělují; vraník (vr.) je výlučně černě zbarvený kůň, u anglického plnokrevníka se jedná o velmi zřídka se vyskytující zbarvení.
bičík - jezdcova pomůcka k pobízení koně, striktně je povolen a rozhodčími hlídán počet ran během dostihu, dodrženy musejí být také tvar a délka bičíku. V dostizích dvouletých koní smí jezdec používat bičík až od 1. července příslušné sezóny.
cena - dostih se stanovenou základní hmotností, v němž jsou úlevy či přívažky koní vypočítávány podle předchozích výsledků a získaných peněz.
cíl-foto - fotografie zhotovená cílovou kamerou, ve sporných případech slouží rozhodčím ke stanovení konečného pořadí koní v cíli.
cílový rozhodčí – osoba odpovědná za správné určení výsledku dostihu a náležitostí s ním spojených.
délka dostihu (též ”distance dostihu”) - vzdálenost od startu do cíle dostihu.
délka koňská - míra (od nosu k zádi koně), kterou se vyjadřuje rozdíl mezi koňmi při doběhu dostihu, měří přibližně tři metry. V průběhu dostihu se rozestupy v délkách mezi účastníky udávají od zádi vpředu jsoucího koně k hlavě koně následujícího.
distance - úsek posledních 200 metrů před cílem, kde koně svádějí rozhodující boj o konečné pořadí v cíli. Pokud kůň v rovinovém dostihu není na distanci v momentě, kdy vítěz probíhá cílem, je diskvalifikován. Ale! ”Distancí dostihu” je v žargonu míněna délka dostihu.
distanční terč - dobře viditelný mezník označující počátek distance.
dostihová komise - sbor rozhodčích pověřený řízením dostihového dne a dohlížející na regulérnost dostihů podle dostihového řádu.
dráha - v našich podmínkách většinou travnatá, při rovinovém dostihu se vnější pískový kraj nepovažuje za součást dostihové dráhy. Stav dráhy se měří pendometrem, číselně se udává ve stupních, slovně od termínu tvrdá až po termín hluboká.
exteriér - celkový vnější vzhled koně
handicap (typ dostihu) - dostih, v němž koně nesou různou hmotnost stanovenou handicaperem podle jejich předchozích výkonů (zachyceno v průběžném handicapu), šance koní na vítězství by měly být teoreticky vyrovnané.
handicap generální - pořadí koní (vyjadřuje se v kilogramech) podle jejich výkonnosti, sestavuje ho handicaper jednorázově (generálně) po skončení sezóny.
handicap průběžný - pořadí, v němž jsou handicaperem koně seřazováni průběžně během sezóny podle kvality svých výkonů.
Jockey Club ČR - hlavní orgán cvalového dostihového sportu v České republice, podporuje, organizuje a kontroluje chov plnokrevníka a cvalový dostihový provoz na území ČR.
křižování - incident v průběhu dostihu, kdy jeden kůň překříží dráhu jinému koni, aniž přitom má jasný náskok dvou délek (měřeno od zádi křižujícího koně k hlavě křižovaného koně). Uznají-li rozhodčí křižování s vlivem na výsledek dostihu, následuje změna pořadí v cíli nebo diskvalifikace křižujícího koně.
licence (jezdecká, trenérská, majitelská) - povolení Jockey Clubu k výkonu příslušné funkce, udílí se zpravidla na jednu sezónu.
mrtvý doběh - současný doběh dvou a více koní do cíle. Mrtvý dostih značí současné vítězství, mrtvé umístění současný doběh na dalších pozicích.
pole (startovní) - souhrn všech účastníků dostihu, doběhl-li kůň ”v poli”, znamená to, že se výrazněji neprosadil a skončil mezi poraženými.
startér (rozhodčí u startu) – osoba, která startuje dostihy. Když dostihová komise udělí pokyn ke startu, uděluje startérovi zároveň plnou kompetenci k provedení startu. K dodržení všech náležitostí má startér právo i sankcionovat účastníky, kteří se chovají proti jeho příkazům či proti nařízením Dostihového řádu.
stínidla (též ”blinkers”) - pomůcka, která zabraňuje pohledu koně do stran a zlepšuje jeho soustředění na požadovanou činnost (dostih), eliminuje rozptylování jinými podněty.
schválení výsledku - je naplněno podpisem výroku cílového rozhodčího předsedou dostihové komise.
vážný (rozhodčí u váhy) – osoba odpovědná za správnou funkčnost váhy a za dodržování všech předpisů spojených s vážením jezdců do dostihu a jejich převažováním po dostihu.
vážnice - veřejnosti nepřístupná místnost, kde se jezdci váží (i se sedlem) před dostihem a po dostihu.
v moci startéra - kůň je v moci startéra, pokud se nachází v čase vydání pokynu k odstartování dostihu (dostihovou komisí startérovi) ve vymezeném prostoru před startem. Jakmile se kůň dostane do moci startéra, již se na něj ani v případě neodstartování do dostihu nevracejí sázky.
věk koně – roček: mladý kůň od jednoho do dvou let, v tomto období přicházející do tréninku, stáří dostihového koně se na severní polokouli mění vždy 1. ledna, dvouletek: dvouletý kůň, nejmladší kategorie dostihových koní, tříletek: tříletý kůň ( též ”kůň v klasickém věku” - pouze tříletý se může zúčastnit klasických dostihů), starší (kůň): souhrnné označení pro dostihové koně od čtyř let věku.
zkušební cval - všichni účastníci rovinového dostihu musejí absolvovat zkušební cval nejkratší cestou ke startu, nicméně dostihová komise může povolit výjimku v podobě osvobození od zkušebního cvalu a vedení ke startu (krokem) s jezdcem v sedle.